V. Neděle v mezidobí

1. Čtení:  Job 7,1-4.6-7

Job řekl: "Což nejsou svízele údělem člověka na zemi, dni jeho jako dni nádeníka? Jak otrok touží po stínu, jak nádeník čeká na svou výplatu, tak jsem dostal v úděl měsíce bídy a noci soužení byly mně přiděleny.
Když uléhám, říkám si: Kdy asi vstanu? Když končí večer, sytím se neklidem do úsvitu.
Mé dny jsou rychlejší než tkalcovský člunek, plynou bez naděje. Pamatuj, že můj život je jako dech, mé oko již nikdy neuzří štěstí."

2. Čtení:  1 Kor 9,16-19.22-23

Že hlásám evangelium, tím se chlubit nemohu; to je mi uloženo jako povinnost, a běda, kdybych ho nehlásal.
Odměnu bych mohl čekat, kdybych to dělal z vlastního popudu. Když to však dělám proto, že to mám nařízeno, plním jen úkol, který mi byl svěřen. Jaká je tedy moje odměna? To, že hlásám evangelium, a nic za to nechci, takže se vzdávám práva, které mi evangelium poskytuje.
Jsem nezávislý na všech, a přece jsem udělal ze sebe služebníka všech, abych tak získal tím větší počet lidí. U slabých jsem se stal slabým, abych získal slabé. Pro všechny jsem se stal vším, abych stůj co stůj zachránil aspoň některé. A to všechno dělám proto, abych zároveň s nimi získal podíl v dobrech evangelia.

Evangelium:  Mk 1,29-39

Ježíš vyšel ze synagogy a vstoupil s Jakubem a Janem do Šimonova a Ondřejova domu. Šimonova tchyně ležela v horečce. Hned mu o ní pověděli. Přistoupil, vzal ji za ruku a pozvedl ji. Tu jí horečka přestala a ona je obsluhovala.
Když nastal večer a slunce zapadlo, přinášeli k němu všechny nemocné a posedlé. Celé město se shromáždilo u dveří. I uzdravil mnoho nemocných s rozličnými chorobami a vyhnal mnoho zlých duchů. Nedovoloval však zlým duchům mluvit, protože věděli, kdo je.
Brzo ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel ven, zašel si na opuštěné místo a tam se modlil. Šimon se svými druhy se pustili za ním. Našli ho a řekli mu: "Všichni tě hledají!"
Odpověděl jim: "Pojďme jinam, do blízkých městeček, abych i tam kázal, protože kvůli tomu jsem přišel." A procházel celou Galilejí, kázal v jejich synagogách a vyháněl zlé duchy.

Ve svém evangeliu nám svatý Marek představuje Ježíše: kdo on je, co říká a jak jedná. Potkáváme ho jako muže akce, který neúnavně pracuje. Oslovuje nás, jak dovede žít své společenství s Otcem, jak se uchyluje k modlitbě a nebojí se strávit v ní třeba celou noc. Je přesvědčivý svou rozhodností při naplňování úkolu, který přijal, i v předávání radostné zvěsti člověku a v jeho osvobozování od každého zla. Jeho život je tak blízký životu našemu. I my jednáme, řešíme problémy, máme své cíle a modlíme se, nebo se o to alespoň snažíme. Řekli bychom, že si vystačíme sami. Marek nám však ukazuje Krista, Syna Božího, který přichází ke každému, i k nám, i nás se chce dotknout a jeho dotek je uzdravující, i nás přišel osvobodit od všeho zla, a jak to potřebujeme! Víme však o tom?
(www.vira.cz)