Zpět na hlavní stránku
 

Peřimovský táborák 2011 aneb kněžský seminář jako středověk?

Ilustrační foto.
Velice pěkný a zajímavý obětní průvod...
více fotografií
Již asi po třicáté se sjeli v sobotu před letními prázdninami všechny věkové generace do „mé“ rodné obce Peřimov v Podkrkonoší, kde máme více krav než obyvatel (229 krav ku 212 obyvatelům), což se samozřejmě příjezdem přibližně 150 většinou mladých a k tomu ještě věřících lidí změnilo. Rázem se proměnila i religiozita obyvatelstva, která se přibližovala s přijíždějícími automobily různých českých, cizokrajných i jiných rezavých značek k neuvěřitelným 50%, že v tu chvíli jsem zvažoval, že snad i Pán Bůh je za to rád;).

"Hele, že poctivýho nepálí?"

Na letošní táborák v sobotu 25. června L. P. 2011 přijal pozvání P. Jan Linhart, tohoto času spirituál Teologického konviktu v Olomouci, kněz naší milované královéhradecké diecéze. Začali jsme mší svatou v 18 hodin ve mříčenském kostele. Tato mše svatá má menší tradici než táborák, byla teprve po čtvrté, ale Bohu díky – a lidem, kteří na ni přijdou;) - lidí na ni přibývá, takže již na mši svaté byla min. jistě polovina konečného táborákového obyvatelstva.

Potom jsme se přesunuli do Peřimova, kde skrz přímluvu Nejvyššího Šéfa, který sídlí v nebi, ani nekáplo. No prostě „vošéfoval to vopravdu velmistrovsky“! ;)

K mé velké radosti tento náš večer s námi prožívala i Zdiška vod Černochů, kdo ji neznáte, běžte prosím ke svátosti smíření, protože to je hřích neznat Zdišku z DCM v HK;).

Celý večer byl protkán modlitbou, společenstvím, scénkami, povídáním, buřty, nejdřív ještě opékáním, ale hlavně záplavou dotazů na otce Jana, které mu mohl „ubalit“;) kdokoliv na papírek nebo „oustně“.

Jeden z dotazů byl jestli už i v semináři zjistili, že skončil středověk a jestli tak stále mladé muže nevychovávají, dále otázka celibátu, jestli by i kněz nemohl mít rodinu, povolání ke kněžství otce Jana Linharta, jestli konvikt nezboural známý „kerkonošský" pobuda Jenda Lukeš svým ročním pobytem apod.

Je to vždycky pro mě takové zvláštní a úžasné, že u obyčejného ohně, s „obyčejnými“ lidmi, na obyčejné louce, v neobyčejné vesnici;) prožívám něco, co obyčejné není… Prožívám chvíle, které mě chytají u srdce, prožívám křesťanské společenství, kde je nám dobře, kde mám jistotu, že Pán je s námi a že nám chce dobít baterky na další cestu životem. Zažívám, že na víru nejsem sám, ale je tu se mnou spousta skvělých lidí z „Kerkonoš, Podkerkonoší a vodjinud", kteří se pro tuhle chvíli nedívají na počet ujetých kilometrů, na drahotu benzínu a nedostatek času, ale chtějí zažít něco, co vše přetrumfne… ŽIVÝ BŮH MEZI NÁMI VE SPOLEČENSTVÍ…

Díky, Pane, že jsi vše opět zajistil…

S vděčností

Jenda Lukeš;)+

(více fotografií najdete zde: http://spolco.jilemnicko.cz/fotogalerie/zobraz.php?fotogalerie_id=269 )

"Jak dobré a utěšené, žijí-li všichni v lásce..."

Autor: Jenda Lukeš, publikováno: 22. 07. 2011

 
Správce stránek František Válek. Hostujeme u SHOSTING. Chcete-li, přihlašte se.